Uzdravte svůj vztah s mámou – cesta k opravdovému odpuštění

„Já si myslím, že nejdůležitější v životě je žít. A jak jsme tak někdy v tom běhu toho života, tak nás to semele tak, že si ani neuvědomujeme, proč tady žijeme, co cítíme, co chceme.
Když jsem se poprvé setkala s Metodou RUŠ, tak jsem si vyřešila vztah ke své mamince. A tenkrát jsem pochopila, že metoda mi umožnila se dostat sama k sobě. Že mi umožnila cítit samu sebe a vlastně, že ten vztah tam byl vždycky, jenom jsem to skrze svá vlastní přesvědčení a svá vlastní zranění necítila.
První věc, kterou potřebujete, abyste toho mohli dosáhnout, je, se rozhodnout. Bez té změny to nejde. Jsme v zajetí svých přesvědčení a pořád vlastně jedeme ty staré modely. A pokud jsme plni zloby, tak skrze tu zlobu necítíme ani lásku, ani štěstí. Ta zloba nás někdy může otrávit. Jako kdybyste si představili, že máte báječné jídlo a pokud se nám něco nelíbí, jsme vzteklí, někoho nenávidíme, tak tam kapeme cyankáli. A otravujeme sami sebe, otrávíme všechno, celý svůj život."

Skutečné příběhy proměny

 „Můj vztah s mamkou nebyl nikdy ideální, v dětství mě mlátila, ponižovala, ubližovala mi… to vše mě ovlivnilo a já se celé roky cítila jako oběť, často jsem brečela a litovala se. Mamku jsem respektovala, protože mě porodila, ale nemilovala jsem ji. V různých knihách jsem četla, že by člověk měl odpustit, tak jsem tak učinila, tedy myslela jsem si to, že jsem ji vnitřně odpustila. Když jsem ale poznala metodu RUŠ a začala čistit bloky v sobě, tak teprve potom jsem přišla na to, co je to vlastně z hloubi srdce odpustit a přišlo opravdové vnitřní odpuštění. Teď svoji mamku miluji a užívám si s ní každou volnou chvilku a vím, že ona to teď cítí také tak. Jsem za to moc vděčná a za další krásné vztahy také, které se mi pomocí RUŠky srovnaly, nebo přišly nové úžasné."

„Po príchode domov z kurzu RUŠ som ako prvé navštívil rodičov. Konečne som nemal blok objať a pobozkať mamu. Taktiež otca. Ten opätoval hneď otázkou ‚čo si vyviedol?‘ :-D . Situáciu som si vychutnal, keď na druhý deň som vyšiel s pravdou von a povedal, kde som vlastne bol. Vtedy sa mama priznala, že nemohla dlho zaspať a budila otca s otázkou ‚čo začal piť? veď nemohol, bol na aute ... začal s drogami?‘ :-D ... no smiali sme sa na tom všetci.
Príchod domov k rodine bol super, mal som ešte deň pred tým doslova paniku prísť domov. Veľmi mi pomohla Lili (asistent), týmto jej chcem zo srdca poďakovať. ;-)  S manželkou sme začali mať úplne iný, krajší vzťah, napriek tomu, že som ju ešte "neriešil", so synom super, ale najhoršie je s 18 ročnou dcérkou - ani na ňu prehovoriť, nedajbože sa dotknúť, ... . Ani tú som ešte "neriešil", ale zámer je do R2 v apríli zmena k ukážkovému vzťahu otec-dcérka."

„Vztah s matkou se mi posunul do roviny lehkosti, takže i když je stále stejná, šílená černá ovce naší rodiny, nezlobím se na ni, dokonce jsem u ní po velmi dlouhé době byla na oběd, na kávu a na štrůdl :-). I za to děkuji! Já vím, že je to vždy o našem vlastním přístupu, o odvedené práci každého z nás, ale vy jste mi poskytli fantastický, logický, čistý nástroj, jak na to. Zároveň, je velmi hezké si uvědomovat u každého z nás to malé dítě, které se chová a reaguje podle toho, co „nakoupil" do šestnácti a že to se mnou nesouvisí. To je osvobozující."

Klíč ke změně

Vztah k našim rodičům, zejména k matce, je často složitý a plný protichůdných emocí. Můžeme cítit respekt či vděčnost za dar života, ale zároveň se můžeme cítit poníženě, vnímat hněv či zklamání z jejich chyb nebo lásku a svobodu.