Kurz T3 byl zkrátka boží. Každý jsme samozřejmě měl co k RUŠení, ale celým kurzem se nesl jakýsi prazvláštní klid, který byl chvílemi umocněn společným tichem. Snad, že vše již bylo a je řečeno. Je až neuvěřitelné kolik sounáležitosti a propojení člověk nalezne ve společném tichu. Ačkoliv jsem neměla příležitost být s každým ve dvojici na vzájemnou výměnu (A že rozmanitost terapeutů miluju! Protože, každý nám vždy může přinést něco nového pro nás. Byť je to jen maličkost.), snažila jsem se ve volné chvíli strávit svůj čas s někým „novým“. Ať už jsme spolu plavali v rybníku, opalovali se na dece, klábosili na lavičce či ve trávě probírali témata za oponou, naší realitou. Každý má kousek mne a naopak. Příjemné i to nepříjemné, zrcadlo. Snad proto jsme všichni jedno. No a když vám tohle jedno není jedno, je to boží.
Na závěr přidávám pár moudrých žbleptů, které mi na kurzu cinkly do vědění:
Cítím se uvnitř stejně, tak jako když jsem sem jela, ale zároveň mám pocit, že je něco jinak.
Život nám dává to co potřebujeme, ne to co chceme.
Ať se děje co se děje, vše je v naprostém pořádku, i když se to zrovna na první dobrou, nemusí tak jevit.
Tereza Rybářová,
po T3
terezar17@gmail.com
