Vráťa Morda

Tento měsíc slavím své první narozeniny. Je to totiž 12 měsíců od doby, co mi do života vstoupila RUŠka. Kdybych měl možnost se před rokem setkat se se sebou samým z dnešních dnů, myslím, že bych si moc sympatický nebyl. Označil bych se za sebejistého, namyšleného, sobeckého, který si nedělá starosti a spousta věcí mu je jedno. Takový bych tehdy určitě nechtěl být. Leč... pravda je trochu jiná. To, jak nelichotivě bych sám sebe častoval, by bylo jen pouhým odrazem toho, čeho jsem sám nebyl schopen, a proto by mě to na sobě štvalo. Teď už vím, že mít rád sám sebe, je ten nejúžasnější pocit, který dokáže zázraky.

Čeho si na RUŠce velmi vážím, je perfektně strukturovaná metoda – udělat si pořádek v rodině a v dětství je základ, a také její pohled na život a na člověka. Získal jsem nový náhled do toho, jak to na té naší planetě funguje, a ruku v ruce s tím se objevil vnitřní mír. Ať už se v životě budu zabývat čímkoliv, ať už mě potká cokoliv, bude to právě RUŠka, které nepřestanu být vděčný za nalezení svého JÁ.

Přeji všem současným i budoucím RUŠáčkům mnoho spokojenosti se sebou samými. Vždyť o to tady jde především.

Vráťa Morda

po R3