O show Jana Krause – rozhovor s Karlem Nejedlým

Karel Nejedlý byl v dubnu 2015 pozván do hojně sledovaného televizního pořadu Show Jana Krause. Lidi velmi zajímalo, jaké to bylo v zákulisí pořadu a co vše tomu předcházelo. Tak jsme se Karla zeptali :-).

Video z pořadu najdete tady: SHOW JANA KRAUSE – KAREL NEJEDLÝ

Karel byl pozván i na další natáčení Show Jana Krause v roce 2019. O tom zase někdy příště...

Kájo, byl jsi pozvaný do show Jana Krause. Jak se o tobě dozvěděli?

Ono to vlastně celé začalo asi tak měsíc před tou show… Jednoho dne v polovině března jsem měl jasný pocit, že by se o RUŠce mělo dozvědět více lidí. Když jsem to řekl mojí sestře Hance, tak k nám poslala dramaturga ČT. Ten nám nabídl, že je schopen natočit 20-minutový dokument o naší metodě za půl miliónu, ale pak ještě záleží na TV radě, jestli ho pustí do vysílání, nebo ne. Prý by to mohli brát jako reklamu Metody RUŠ… Začal jsem se tedy poohlížet po firmě, která dělá kvalitní „pí ár“. A najednou, v pátek 10. dubna, mi volá paní ze show Jana Krause, že by mě rádi pozvali. Předtím jsem si myslel, že tam pozvou kohokoli. Překvapivě jsem se dozvěděl, že si hosty pečlivě vybírají. Nejdřív jsem měl tendenci odmítnout, aby Honzík RUŠku nějak nesrazil, neponížil. Ale Evička i asistentka Karolča mě povzbudily, ať tam jdu, a já si uvědomil, že je to vlastně reakce na můj záměr, a tak jsem tedy souhlasil.

Ve štábu Krausíka jsou velmi ochotní, milí, neobyčejně lidští. Jedna jeho pracovnice si chtěla v rámci přípravy na natáčení osobně se mnou popovídat – jestli to nejsou nějaké „čáry“. V neděli k nám přišla na oběd, hodně na mně vyzvídala o mém životě a na závěr si vyzkoušela RUŠku na sobě: „Tedy nějak jsem si to představovala, ale ono je to úplně jinak. To je neuvěřitelné! Na to, že jsem vystudovala psychologii, tak jsem nebyla schopna celou dobu tyhle negace v sobě vyřešit, a tady to šlo během chviličky. A nikdy by mě nenapadlo, že to budou tyhle příčiny!“ Ten kontakt na mne získali od Helenky Houdové, modelky, která žije v USA. Když za ní přijel štáb z ČR, fotili ji a dělali rozhovor do časopisu Elle, tak si RUŠku a Karla Nejedlého nemohla vynachválit. Tím se o mě dozvěděli.

Jak jsi prožíval samotné natáčení?

No, a v úterý 14. 4. se natáčelo v divadle Archa v 19:30 až 21 a něco. Většina RUŠáčků je asi zvědavá, jaké to bylo? A co Honza Kraus, na obrazovce působí dost pichlavě, byl nepříjemný? Karlík: Před vystoupením mě Evička kontrolovala, jestli jsem v pohodě. A já byl. Pro mě bylo příjemné, že vystoupím s RUŠkou v TV. Jeník přišel do zákulisí s každým z nás tří účinkujících se přivítat. Potřásl rukou: „Vítám vás“ a hned odfrčel. Totéž udělal na konci, po natáčení, tedy akorát místo „Vítám vás“ řekl „Na shledanou“.

Tím, že chtěl během rozhovoru před diváky rovnou čistit, mě překvapil, ale cítil jsem, že jakékoli okecávání by bylo ke škodě, a tak jsem do toho šel naplno. Navzdory názorům řady lidí vnímám Honzíka jako velmi vnímavého, s pocitem nedostatku lásky v dětství. Oslovením „Honzíku“ jsem ho – neúmyslně – jitřil, ale pozitivně. Což bylo pro něj neočekávané a překvapivé. Nebylo to připravené, nechal jsem to plynout. Ačkoli vehementně bojoval, abych se do něj nedostal, stejně jsem z něho „vytáhl“, že na placení daní mu nejvíc vadí „Musím to platit“. Když to začal přijímat, tak se to v něm tak vzedmulo, že vytřeštil oči, a od té chvíle už začal – sám před sebou - jenom prchat. Chápu ho. V představě, že ho sleduje celý národ a on se rozbrečí… Honzík je herec, a v jeho náplni práce je, že chce dělat show. A to je to, co hodně lidí nepochopilo…

A tak ještě teď slýcháme na něj různá hanlivá označení, která se snažíme mírnit většinou opačným úhlem pohledu. Když pak po mně přišla na řadu Nikolka, měl jsem pocit, že se na ni nemůže moc soustředit, RUŠka a můj klid mu nedaly a on na mě opakovaně ještě dál „dorážel“. A i když podotkl, že to můžeme potom v zákulisí dořešit, hned, jak to skončilo, odešel. Těsně před natáčením i těsně po něm měl mobil neustále přilepený na uchu. Během večera byl takový šedozelený, jako kdyby řešil velké problémy. Tak nevím, jestli to bylo mimořádné…

Překvapilo tě něco během natáčení?

Můj naprostý klid, cítil jsem se, jako kdybych natáčel každý den. Úžasný, velmi vnímavý Krausíkův štáb – např. Hanička, asistentka režiséra, byla ten den po vytržení zubu moudrosti, pod práškama, ledovala si tvář a přitom se velmi profesionálně a lidsky o všechny starala. Ondra Soukup, další pozvaný host, mi řekl: „Vy jste nějaký terapeut, pomáháte lidem, to byste měl jít první.“ Nikolka (Nikol Švantnerová, Česká Miss 2015) je normální, správná holka…

Připravoval ses předem nějak?

Ještě doma jsem se na show, které bude, podíval jako na budoucí událost. Měl jsem tam nějakou prkotinu a hned jsem si ji vyčistil. Už ani nevím, co to bylo, známe to, že ☺. Pak už mi to bylo jedno… V předtočených pořadech se spousta věcí nakonec vystříhá.

Viděl jsi to pak sestřihané? Jak myslíš, že to dopadlo?

V divadle se jelo všechno napoprvé a naostro, bez jakékoli přípravy, bez scénáře. Pro zajímavost, ihned po skončení pořadu se záznam převeze do střižny obrazu, pak okolo třetí hodiny vzbudí jejich pracovníka a ten převeze materiál na jiné místo pro střih zvuku. Nejpozději v poledne rada pro vysílání schvaluje, jestli to pustí do TV. Kdyby ne, tak se to odpoledne upraví. Zatím prý rada schválila všechna show. A proč to všechno tak narychlo? Aby Honzíkem okomentované aktuální zprávy na začátku pořadu nebyly zastaralé. Z rozhovoru se mnou vystříhali minimum, akorát praktické info z toho dali na You Tube z 15. 4.: „Co v televizi nebylo“. Sama asistentka Hanička mě pak informovala, že osobně kvůli mně do té střižny jela, aby to bylo co nejlepší.

Mnoho lidí litovalo, že jsem tam nemluvil o RUŠce. Něco vám řeknu: když jsem kdysi dělal regresní terapii, tak mě požádali o příběhy do časopisu Napsáno životem. Jednou za čtrnáct dní dva roky jsem tam posílal konkrétní řešení konkrétních problémů. V úvodu každého článku jsem psal, že uvedená terapie funguje na jakýkoli problém. Po vyjití článku se u mě objednávali čtenáři pouze s problémem, který byl v tom článku uveden, např. s depresí. Když vyšel další článek s řešením chudoby, tak volali jen klienti, kteří byli chudí. Kdybych v show uvedl byť 30 příkladů, na co všechno RUŠka pomáhá, tak by si národ myslel, že je to jenom na těch 30 uvedených problémů. Já jsem s výsledkem spokojen. O RUŠku je větší zájem než dříve, během jedné hodiny přišlo 40 objednávek na knihu… A hlavně: dochází ke splnění mého snu; i „normální“ lidé už začínají říkat svým lidem v okolí: „A proč si to nedojdeš vyřešit tou RUŠkou?“ To je přece skvělé.

Zajímali se pak o RUŠku i lidi ze štábu?

Nejen pak, už před pořadem se vyptávali. Nám s Evičkou tam bylo jako mezi svými – takové otevřené, přímé, lidské vztahy, skoro jako s RUŠáčky. Cítili jsme se tam dobře, jako doma. Z toho štábu se objednali na terapii dva lidé. Zatím ☺. Po pořadu, když jsme přišli do zákulisí, tak kolem mne vytvořil štáb kruh a jednotlivě mi blahopřáli, že jsem to prý zvládl výborně.

Jak moc to pomohlo RUŠce, když ses objevil v jedné z nejsledovanějších televizních show?

Když teď někam přijdu/přijdeme, tak se lidi začnou usmívat a jakoby mají najednou dobrou náladu, je to pro nás s Evičkou takové zajímavé, nové. Naše asistentka Karolča našla na netu graf sledovanosti Primy: začátek show 300 tis. diváků. Přicházím já – přibývá dalších 450 tis. diváků, tj 750 000 lidí! Karlík končí, posouvá se na červené pohovce dál od Krausíka – sledovanost show klesá o 450 tis. diváků. No není to nádherné! Můj záměr, mám pocit, se podařil. A když to shrnu: dostali jsme původně nabídku za 500 tisíc s nejistým výsledkem. Oproti tomu za vystoupení v show jsem dostal 3000 Kč a ještě nás s Evičkou přivezli i odvezli jejich taxíkem :-) A navíc vím, že když jsem zvládl Honzu Krause, tak už zvládnu všechno a jakýkoliv pořad ☺. Moc vás, přátelé, všechny zdravím a děkuji za vaši podporu. Moc si toho vážím. I s vaší pomocí se naše společná RUŠka zase posunula o další úroveň výš. DĚKUJI.

Děkujeme za rozhovor :)

Rozhovor vyšel v červencovém čísle RUŠnovin roku 2015.