Setkání s rodiči už není sci-fi – vaše příběhy po kurzech RUŠ

Nemůžete se s rodiči vystát nebo dokonce máte přerušené veškeré kontakty a cestičky k sobě? A myslíte si, že navždy? Tak pojeďte na kurz RUŠky a uvidíte, jak se to může změnit. Vaše příběhy o setkání s mámou nebo tátou i po letech, strávených společných chvílích, což dříve bylo nemyslitelné, mluví za vše. Mít krásné vztahy s rodiči? Prostě to jde :-).

Myslela jsem, že už se nikdy nevrátím aneb návštěva u maminky po 20 letech

Když v taháku RUŠáček dojde k bodu „miluji tě“, rozsvítí se mu oči, i když je má zavřené, všimli jste si toho? A když konečně miluje na +10, třeba i někoho, s kým se dlouhá léta neviděl, rozsvítí se mu srdíčko. Krásné a dojemné setkání s maminkou po dvaceti letech si přímo na kurzu R3 prožila Petra.

Ještě před RUŠkou jsem myslela, že mám problém, který se snad ani nedá vyřešit. V 16 letech jsem odešla z domu, přesněji utekla. Odcházela jsem s tím, že už se nikdy nevrátím. Odjížděla jsem k babičce na Moravu a s sebou si vezla plno strachů a programů spojených s mojí mámou a místem, kde jsem vyrůstala. Chtěla jsem na vše zapomenout. Vlastní mámy jsem se bála tak, že pouhá vzpomínka na ni ve mně vyvolávala paniku.

Ve svých 35 letech jsem přijela na kurz R1 a byl to pro mě opravdu velmi intenzivní kurz. O rok později jsem se pročistila ke kurzu R2. O další rok později na R3. A protože Zvířetice jsou jenom kousíček od mého rodného města Mladé Boleslavi, zrodil se nápad pro SUPER kontrolu, jak mám vyčištěno. Navštívit mámu přímo z kurzu R3. Tou dobou to bylo již 20 let, co jsme se neviděly. Požádala jsem sestru, aby nám domluvila schůzku.

A tak bylo úterní odpoledne a já stála před vchodem domu, kde jsem vyrůstala. Xkrát jsem si představovala tento okamžik a Xkrát mě to vrátilo zpět k čištění. A teď jsem tu skutečně stála a bylo mně dobře. Seděly jsme v kuchyni a vykládaly, jakoby se snad ani nikdy nic nestalo. Byla na ní vidět nervozita, ale zároveň i radost a štěstí, že mě opět vidí. Ani nevím, jak dlouho jsme vykládaly, bylo to tak příjemné, že jsem nevnímala čas.

A pak přišel moment, na který jsem se nejvíce těšila. Na to, jak ji obejmu. Stály jsme na chodbě a já se jí zeptala, jestli ji můžu obejmout. Souhlasila. Vnímala jsem, jak pláče, myslela jsem, že také budu, a místo toho jsem ji držela v náruči a cítila lehkost, lásku a vnitřní klid. Ten moment byl pro mě nepopsatelný a zázračný zároveň.
Dnes se pravidelně setkáváme a je nám spolu dobře. Občas vzpomeneme na některou ze starých historek a ještě přitom spolu vtipkujeme. Pozoruji, čemu všemu se člověk dokáže zasmát, když je vyčištěný, a jaký nadhled může získat byť i nad tou nejnepříjemnější vzpomínkou.

Máma je vždycky maminka, úžasná a milující, ať už nám předvádí cokoliv. Vím, že miluji ji a ona miluje mě. Jsem šťastná, že máme krásný vztah, a za to vděčím RUŠce.

Petra

Z RUŠnovin 2017-05

U maminky na kávě a štrůdlu

Otce už nemám, ale vztah s matkou se mi posunul do roviny lehkosti, takže i když je stále stejná, šílená černá ovce naší rodiny, nezlobím se na ni, dokonce jsem u ní po velmi dlouhé době byla na oběd, na kávu a na štrůdl :-).

I za to děkuji! Já vím, že je to vždy o našem vlastním přístupu, o odvedené práci každého z nás, ale vy jste mi poskytli fantastický, logický, čistý nástroj, jak na to. 

Zároveň je velmi hezké si uvědomovat u každého z nás to malé dítě, které se chová a reaguje podle toho, co „nakoupil“ do šestnácti let, a že to se mnou nesouvisí. To je osvobozující. Jsem jedno velké Děkuji.

Bára

Užila jsem si dovolenou s rodiči – dříve nemyslitelné

A to je jen jedním z bonusů, které si z kurzu RUŠky odneska Kája, která si už sama tvoří svět.

Jsem ohromě ráda, že jsem sebrala odvahu a na kurz přijela, dal mi opravdu mnoho a v tak krátkém čase, že se to zdá neskutečné! Týden po kurzu jsem (ještě v náladě „táborového syndromu“) jela na vodu, kde jsem neznala víc než polovinu lidí. Před kurzem by to vypadalo zhruba tak, že bych se netěšila, bála se, měla špatný pocit, že si s nikým nerozumím a další podobné výmysly. Taky bych se to snažila marně dohnat alkoholem. Ale teď? Užila jsem si to jako nikdy a bylo to prostě a jednoduše příjemně strávený čas. 

Také jsem předešlé dva týdny strávila na dovolené s přítelem a jeho i mými rodiči. Naplánovali jsme to dřív, než jsem se vůbec rozhodla jet na RUŠKU a zpětně nerozumím, z jakého důvodu jsem před kurzem na takovou věc kývla, neb strávit s rodiči víc než víkend bylo nemyslitelné. Ale věci se ideálně poskládaly a já si po kurzu takovou dovolenou užila! Abych zůstala nohama na zemi, tak ne, nebyla to procházka růžovým parkem s duhovými jednorožci, ale bylo to prostě fajn a v pohodě. A luxusní zdroj informací, jak říkáte, „k doleštění.“ Mohla bych zmínit další a další takové drobné změny a radosti. Ale co je to hlavní, takový klid. Že mám správný směr a věci měním k lepšímu. Že mám na čem smysluplném pracovat. Ten pocit, že už si sama tvořím svět.

Karolína

Po dvaceti letech jsem zkontaktovala otce

Chtěla bych se podělit o zpětnou vazbu z kurzu R1, který jsem absolvovala cca před měsícem. Mám se skvěle, v práci na sobě pokračuji a za kurz jsem velmi vděčná. Donutil mě postavit se některým problémům čelem. Myslela jsem si, že když nějakou věc uzavřu, že to stačí, ale ono je třeba odpustit. Zní to jako fráze, ale to je pro mě podstatou celého kurzu, odpuštění a přijetí, těch kolem i sama sebe, protože jedno bez druhého nejde. 

Když jsem psala část děkovačky „všechno si s ní/ním vyříkej“, rozhodla jsem se rovnou to lidem sdělovat. A je to zajímavé. Po dvaceti letech jsem si sehnala kontakt na otce a poslala mu to. Myslím, že byl rád, ale to je jedno, jde o mě. 

Ohledně metody – je to jedna z metod seberozvoje a díky bohu za každý schůdek, který člověku pomůže přiblížit se sám k sobě. S láskou vzpomínám na celou partu na kurzu i na lektorský tým. Děkuji. 

Petra