Míla

Moji milí RUŠáčci!

Chvilku jsem se odmlčela, neboť byla spousta činností, které mě zaměstnaly. Třeba oslava tchýniných 80, našich společných 30let s mým mužem atd. Samé příjemnosti. Můj manžel je momentálně na RUŠ2, takže měl tu čest seznámit se i s Nejedlými. Jeho charakteristika: "Karel mě překvapil, že je tak vysoký, Evička je pohádková!" Souhlasím a jsem ráda, že oba jsou, neboť díky nim jsem si ujasnila, jak bych chtěla, aby vypadal můj vztah a ejhle, můj drahý přes tvrzení, že  se ho RUŠka nebude týkat, už je na RUŠ2 a jak mu to jde :) . A já mám taky co čistit a někdy i díky mým drahým. Syn RUŠ1 občas prohodí, že bych si měla vyčistit to i tohle a s  úsměvem dodá, že no jo, už to taky slyší (tedy ty prográmky jiných). Dcera byla na terapii i když se na nás ještě nedávno dívala jako na nesvéprávné bytosti a už jí asi taky začínají věci docházet v souvislostech. Já jsem zrovna dnes přišla na úplně banální věci. Včera večer jsem si zrovna říkala, že to není nic moc být sám, když je  manžel na kurzu a dnes mi konečně!!! docvaklo, že ač jsem čistila svoje situace z dětství, jak jsem sama, tak jsem jaksi nevyčistila, že mamka je vlastně sama. A další prográmek. Jako obyčejně jsem nedostala k výročí kytku. Já jich dostávám ( myslím od muže) dost málo a když, tak v květináči, aby vydržela. Už jsem si říkala, že je to fuk, že jsem si zvykla, ale zrovna dnes si říkám, proč tam mám takový mírně blbý pocit? A přišlo "osvícení", mamka vlastně nedostávala kytky. To je překvapivé, že? No nejsem já blbá? No nejsem, naopak geniální jsem, že  mě to napadlo! - konečně! A on, chudák, mi to musel zrcadlit! Tento víkend mám na sebe spoustu času a zasvěceným je asi jasné, jak ho využiju. Jarní úklid v sobě. Mám tam ještě pár věcí, které čekají na  vymetení a jsem vděčná za RUŠku, že vím co s tím. Dokonce  jsem objevila i prográmek, že mě na RUŠ3 pronásledovaly otázky jestli nechci být terapeut. Nechci! Po návratu při "čištění" s manželem opět, že bych měla jít na T, v mailech od lidí, kteří se mě tu i tam na něco ptají (myslím RUŠáčky), zase rezonuje otázka o mých  terapeutických směřováních. Ne! A najednou si říkám proč tam mám to rezolutní ne. No protože mám pocit, že tohle bych asi nedokázala. A na tenhle level asi nemám! No a už mi je jasné i to, proč mě stále někdo otravuje s terapeutickými kurzy! A jak na to koukám, i to, že mě stále někdo otravuje je k vyčištění. Tak jdu. Moc držím palečky všem, kteří neházejí flintu do žita a makají, obvzvláště  účastníkům právě probíhajícího kurzu R2 a virtuálně čistím s nimi. Za a) mám pocit, že nejsem sama (to zmizí hned jak to vyčistím), za b) když náhodou něco nevím a představím si, že pomoc je na dosah, tak na to většinou hned prijdu (tím zdravím Slávka, který asistuje v Koutech R2). Manžel mi včera totiž volal, v přestávce, že mu není jasné něco na leštění, tak jsem mu poradila ať se zeptá Slávka nebo Nejedlých, když má problém. Měl by si vyčistit, jak mu to beze mě nejde. A nebo že by radši ne? :D S pozdravem, že na světě může být hezky (pro ty, co ještě nevědí), že na světě je hezky (pro ty, co vědí) a že na světě je krásně (pro ty, co vědí, že vědět neznamená, že vím všechno).

S láskou objímá Míla

po RUŠ 3