Michael Špinar

Kurz R2 jsem si užil, i když bylo těžko, už už se do mne vkrádala myšlenka na útěk, prostě na ručník. Jenže už od malinka jsem bojovník, takže vhodný záměr a po večerech ještě jednou ideální vztah se svým já, a Vesmír se postaral. Poprosil jsem kolegyni z kurzu o pomoc a po několika hodinách jsem byl v pohodě. Závěr kurzu jsem si opravdu užíval, a co mohu zveřejnit veřejně je událost, která mne potkala 25. ledna. Ale od začátku: žiji se svou milovanou partnerkou přes 10 let. Po 2 letech zamilovanost odešla a najeli jsme na stereotyp. Zákonitě přišla partnerská krize, do toho ta strašná 50 a bylo vymalováno. Ještě jsem stačil požádat o ruku, ale byl jsem odmítnut. Přišel rozchod, po týdnu jsem byl na první šamanské konstelaci a rozhodl se, že začnu u sebe, a vrhnu se na změnu chování. Vladěnka se mi smála, že v 50 letech se přeci lidi nemění. Ale vrátili jsme se k sobě. Následovaly další konstelace, Reiki, osobní rozvoj, semináře atd... Po 2 letech jsem žádal opět o ruku, opět marně. Odmítnutí bylo už sice úsměvné, ale přeci jenom odmítnutí to bylo. Následovala R1 a skoro po roce R2. Příjezdem domů se roztrhl pytel otázek a odpovědí, povídali jsme si, a ještě znova si povídali, cítil jsem se skvěle a v pohodě. V pátek 25.1. pracuji v kuchyni, peku dort a přijde jen tak Vladěnka a říká: Mišánku, ráda bych Tě požádala o ruku.?. Tradááá, tradááá, v duši rachejtle, ohňostroj. Objímáme se a vzájemně si notujeme že celé ty 4 roky tvrdé práce na sobě byla odměněna. Děkujeme Vesmíru.

Michael Špinar

po R2

mike.mikess@seznam.cz