Jíťa
Ahoj Evi a Karle,
občas si pročítám dopisy na webu a říkám si, jestli se tam někdy objeví i ten můj :-). Tak třeba se mi to dnes podaří :D Chtěla
jsem vám napsat, že teď, asi po 2 letech od prvního semináře metody
RUŠ, si začínám uvědomovat, jak je svět krásný. Jak se v něm dá nádherně
tvořit. A že to tvoření nemá žádné hranice a že nás omezuje jen naše
mysl a iluze v ní. Začínám mít pocit, že se mi může dařit a vím, že se
mi už dařit začíná. Tedy zatím ještě nemám tu správnou energii se
rozhoupat a dělat na plný úvazek a hlavně za peníze to, co mě baví. Ale
už to začínám dělat ve svém volném čase a vím, že to umím, že mi to jde a
že je to ta správná cesta pro mě. Víc a víc si uvědomuji věci
kolem sebe, které se mi dostávají do života proto, abych nalezla sama
sebe. Abych nalezla to, co mě baví a zjistila svoji skutečnou hodnotu a
své schopnosti. Už konečně nemám pocit, že se na mě Bůh s osud
spikli a že mým smyslem tohoto života je odčinit si své hříchy a že mám
trpět :D Mám konečně pocit, že můžu dělat prakticky cokoliv, že můžu
vytvořit všechno, co si přeji. A že toho pěkného můžu dosáhnout. Je to opravdu moc hezký pocit, možná to nejlepší, co jsem díky RUŠce poznala. A
ač na mě oběť a odčiňování hříchů občas ještě vybafne :-), tak už mám
jistotu, že opravdu MŮŽU dělat cokoliv. A to je moc krásné! Už se moc těším, až zbořím všechny hranice, které mě omezují :-) Za to díky!
Jíťa
po T2
jitka.kr@centrum.cz