Dáša Papřoková

Být terapeutkou pro mě měsíc po T– dvojce znamená být k sobě naprosto upřímná. Vše, co dělám, co říkám a co si myslím, je v  souladu. Pokud tomu tak někdy není, což se mi párkrát stalo, jednoduše najdu proč, dohledám v dětství a vyčistím, samozřejmě zkontroluji. Tím, jak čistím, lépe vnímám, co všechno se mi otvírá, jaké mám možnosti a příležitosti. Je to nekonečná cesta ke svobodě, i když svobodná se cítím pořád. Už se ničeho nebojím, protože vím, že vše, co přijde, zvládnu a zároveň na nic nečekám. Když pracuji, pracuji, když plánuji, plánuji, když odpočívám, odpočívám, užívám si každé chvilky se svou rodinou a na druhé straně, když chci být sama, jsem sama a vnímám krásnou májovou přírodu. (Teď zrovna sedím venku před domem, prší a ptáci hopsají po vykosené zahradě.) Během dvou let s RUŠkou se od základů změnil můj život. A to chci předávat i svým klientům – podpořit je v jejich vlastní cestě ke spokojenosti. Podle mého názoru jsou dvě věci, které brání lidem ve štestí – nedokážou si přiznat, že šťastní nejsou a pokud si to někteří přiznají, nedokážou s tím nic udělat. Jestliže člověk pochopí tyto dvě věci, přichází RUŠka jako absolutně nejefektivnější a nejrychlejší způsob řešení. K tomu není co dodat.

Dáša Papřoková

po T2

dagmar.paprokova@giff.cz