Vlasta
Evičko a Kájo,
Ten týden pro mě moc znamená, slovy to asi těžko dokážu vyjádřit. Po kursu jsem v pondělí v práci nebyla schopná nic dělat, byla jsem myšlenkami stále někde jinde, hned se mi udělal opar, tak silná byla reakce těla na to, že se vracím ke své dosavadní práci. S RUŠkou jsem každý den, stále něco čistím, ale jen sama svoje negace, ještě mě nikdo nepožádal o pomoc. Mám pocit, že mi ještě do těch "puclí" chybí doskládat pár kostiček. Moc bych chtěla jet teď v červenci na dvojku, ale má dcera se má vrátit z ročního pobytu na střední škole v USA a tak chci být s ní a při tom, až bude vyprávět své zážitky a na to den ani dva nestačí. Vám oběma moc děkuji za tu změnu, která ve mě teď ještě doznívá, cítím se teď daleko silnější a svobodnější než kdy předtím. Takže ještě jednou děkuju, děkuju, děkuju.
Vlasta
po RUŠ 1
VLibalova@seznam.cz