Oli

Milá Evičko, milý Kájo,

posílám Vám spoustu pozdravů z Irska a ještě jednou Vám z celého srdce děkuju za úžasné chvíle strávené s Vámi a Metodou RUŠ!! Během těch několika dnů ze mě popadaly obrovské balvany a já mám krásný pocit MÍRU v duši. I když jsem svou podstatou optimistická a veselá bytost, poslední dobou jsem cítila tam někde "vzadu" jakousi nedefinovatelnou stísněnost, a teď jí tam najednou NEMÁM!! Cítím se TAK svobodně!!!!! DĚKUJU,DĚKUJU,DĚKUJU!! Než jsem se sem do Irska vrátila, říkala jsem si, že si určitě budu muset dělat RUŠení na to věčně pošmourné nepřívětivé depresivní Irské počasí, a ono NIC!!!!! N E V A D Í mi !!!!! To je ale překvapení!! :-)) "Vykřičení všech problémů" mi udělalo moc moc dobře a hodně se mi ulevilo. Malinko cítím, že bych přece jen ještě potřebovala něco vykřičet a tak teď přemýšlím, kam to půjdu realizovat. V Irsku totiž prakticky nejsou lesy (!!!!!!!!) a i kdyby byly, nechtěla bych způsobit zvířátkům a ptáčkům nervový otřes z mého ječení!!! :-))) Ale něco už vymyslím a dám Vám pak vědět. Ještě se s Vámi chci podělit o můj nepřetržitý pocit, že mi po kurzu všechno připadá vtipné a tak mám potřebu se smát nebo alespoň chodit s pusou od ucha k uchu, což docela mate lidi jdoucí naproti mě po chodníku, neboť v nich budím myšlenku, že když se na ně už z dálky tak široce a upřímně usmívám, uřčitě se dobře známe, a oni si nemohou vzpomenout odkud. A ty jejich zmatené obličeje mi také připadají hrozně vtipné. Takže se v tom smíchu a usmívání pořád dokola motám. Věci denního rytmu si najednou nějak neberu k srdci a jsem nad věcí...Pro mě to je tak velká změna, taková ÚLEVA, že už ten svět neberu tak strašně vážně!!!! Můj partner prohlásil, že na mě nevidí žádnou změnu!!!!!!! To mě FAKT překvapilo!!!!! Myslela jsem, že musím zářit štěstím, pohodou a radostí na kilometry daleko!!!!! :-)) :-D :-)) Pravděpodobně bude ale můj partner poněkud natvrdlý = v tomto směru (z čehož nemám absolutně negativní pocit :-)) ), protože moje neteř HNED, jak mě po kurzu spatřila, aniž bych ještě cokoli řekla, jakkoli se projevila, tak neteř na mě fascinovaně pohleděla a pravila: "Tý jo, já si Tě měla fakt před kurzem vyfotit!!!" (Navazovala na náš rozhovor před kurzem, kdy jsem jí zcela upřímné ponoukala, ať si mě na památku vyfotí, aby pak mohla porovnat tu velikou změnu!!!! :-D ) Abych se vrátila k tomu, že mi vše připadá vtipné, dám Vám jeden příklad pro ilustraci: Nemohla jsem si vzpomenout na pin k platební kartě (a ani si nevzpomínám dodnes = musím ho někde najít zapsaný) a připadalo mi to maximálně legrační. Navíc jsem si okamžitě začala představovat, jak mě odvede policie, že jsem tu kartu ukradla, když nevím její pin a při představě, že nakonec po dlouhém vyšetřování zjistí, že je ta karta opravdu moje a budou z toho naprosto v šoku a znechucení, co jim to dalo práce, jsem se (v duchu) úplně válela smíchy po zemi. Navíc si přes toto všechno myslím, že jsem zcela normální a při smyslech :-D, což se mi tady kdekdo snaží vymlouvat...:-)) Evičko, prohlížela jsem si (krom jiného) Vaše svatební fotografie. Máš překrásné šaty a nádherný účes a oběma s Kájou Vám to tam moc sluší !!!!!! Kájo, slavím všude úspěchy s Tvými vtipy!!!! Nejraději mám ten o Indiánovi a bělochovi (Horský zajíc) a o Matrjošce..:-)) Opatrujte se a mějte krásné dny,

Oli :-))

po RUŠ 1

olioluska@seznam.cz