Michaela Černíková

Mám se báječně :-). Po jednotlivých kurzech postupně přicházely změny, ale největší byla po R3, kdy jsem si začala řešit zásadní věc a dočistila ji na garantovaných setkáních a protože to byl "mazec", tak jsem se domluvila i na terapii - chtěla jsem komfort při vedení, abych si to skutečně odžila a taky byla podpořená v záměru zkušeným terapeutem (vždyť víte) a bylo to super. T1 jsem potom zvládla s přehledem a T2 taky. Ale musím říct, že už na T1 mi vyjel blok, který jsem si pak snažila dořešit sama, našla a vyřešila. Na T2 se mi ale po testu a pohovoru (když jsem si řekla, že je to v pohodě) už nějak nechtělo pracovat, byla jsem natěšená, že nám tým řekne výsledek a nic :-)... tak jsem se dostala do stavu, kdy se mi nic nechce a že "už je mi to všechno úplně jedno", ale protože se znám, poprosila jsem lektora, aby mi pomohl. Bylo to poslední večer a ráno jsem si dočistila, jakési prázdno a nelásku, která zbyla, po tom, co mi bylo všechno úplně jedno, a najednou jsem se cítila a dodnes se cítím naprosto báječně, úžasně, šťastná, milovaná a milující... a za to všechno vděčím RUŠce, Karlíkovi, že ji vymyslel, terapeutce, u které jsem byla před necelým rokem (a po jejíž práci se mnou jsem si řekla, že je to naprosto úžasná metoda, kterou se chci naučit a pracovat s ní) a také sobě, že jsem na sobě zapracovala a už to "všechno" nemusím žít. A když by něco přišlo, vím, co s tím. Žiju šťastně :-). Mějte se krásně. S láskou a úctou

Michaela Černíková