Ladislav Zemánek
Milý Karlíku, Evičko, RUŠáčci,
na tento okamžik jsem se těšil hodně dlouho. Je začátek roku 2017 a já jsem úplně v koncích, uvnitř se cítím úplně zbořenej, nikoho nemám, nikdo mi nevěří, chci skončit se životem. Za oknama zima až praští a já brouzdám po internetu, jak najít osvědčený recept na to, jak z toho ven. Mezi tím jsem si už na zkoušku vyzkoušel, jaký to je jet v autě bez pásů. Nicméně při proubzdání se moje oči a zastaví u članku s nápisem Svatý grál v seberozvoji. Tak to mě zajímá! V članku je několikrát zmíněno slovo RUŠka a tak hledám další a další informace, videa na youtubu, webové stránky.. A je mi to jasný, tohleto je konečně, to co hledám. Konečně budu schopnej odpustit, ale hlavně, hlavně budu koněčně ten drsnej milionář! A tak se vydávám na první terapii, pak na R1, další terapii, R2 a R3. Na stupnici s mrakodrapem, která se probírá hned na R1 zjišťuju, že pro mě tam není kolonka a tak furt to zkouším, jestli už náhodou nejsu na některé zprušli. Časem zjišťuju, že lepší to nezkoušet a prostě žít. Každej den ruším, chci se z toho marastu dostat. Papírů jsem popsal tolik, že bych si mohl otevřít sběrnu papíru. Postupně se mi však víc a víc ulevuje. Jsem schopný se bavit s lidmi, bez toho, aniž abych z toho měl doslova překroucené vnitřnosti. Jdou mě nastavovat záměry, pro každodenní činnosti, tak jak se mi to líbí. Wau! Až teďkom v sobotu se na pár okamžiků objevuje takový zvláštní pocit, všude kolem pobýhají děti, všude nějaký hluk, ale já jakobych uvnitř sebe cítil takové ticho. Tak to chvilku pozoruju, nechám to být a pak to zase mizí a od té doby se to už neojevuje. Jsem z toho okamžiku šťastný, dochází mi, že jsem konečně došel na chvíli do stavu bez myšlenek. Paráda. Začínám v sobě cítím harmonii. Už vím, že se do toho stavu, do stavu bez myšlenek dostanu. Na začátku jsem si řekl, že až se tak se tak stane, napíšu tento mail. RUŠka ze mě toho drsňáka, co to každýmu natře, sice neudělala, by dokonce ani toho hustýho milionáře. Za to ze mě udělala člověka s rozhledem, člověka veselého a člověka s úctou k životu a pokorného srdcem. Teď už vím, že život je v mých rukou, že tvůrce jsem já. Díky.
Láďa
po R3