Mnozí z nás v sobě nosí nevyřešené emoce - zlost, ponížení, zklamání. Tyto pocity mohou pramenit z dětství, kdy jsme se naučili potlačovat své emoce, abychom přežili náročné situace. Tento obranný mechanismus, který nám kdysi pomáhal, se ale může stát i překážkou v dospělém životě.
Vztah k našim rodičům, zejména k matce, je často složitý a plný protichůdných emocí. Můžeme cítit respekt či vděčnost za dar života, ale zároveň se můžeme cítit poníženě, vnímat hněv či zklamání z jejich chyb nebo lásku a svobodu.
Podobně rozmanitý vztah má mnoho z nás. I terapeutka
Pavla Schönová nám o tom řekla své:
„Já si myslím, že nejdůležitější v životě je žít. A jak jsme tak někdy v tom běhu toho života, tak nás to semele tak, že si ani neuvědomujeme, proč tady žijeme, co cítíme, co chceme.
Když jsem se poprvé setkala s Metodou RUŠ, tak jsem si vyřešila vztah ke své mamince. A tenkrát jsem pochopila, že metoda mi umožnila se dostat sama k sobě. Že mi umožnila cítit samu sebe a vlastně, že ten vztah tam byl vždycky, jenom jsem to skrze svá vlastní přesvědčení a svá vlastní zranění necítila. Tenkrát jsem se rozhodla, že budu terapeutkou. Vždycky se najde něco, co člověk v životě najednou může zlepšit. Jak se vyvíjíme, jak více rozumíme sobě, více rozumíme tomu životu, tak najednou nacházíme cestu, jak vlastně si to sami můžeme vytvořit, sami můžeme věci změnit.
První věc, kterou potřebujete, abyste toho mohli dosáhnout, je, se rozhodnout. Bez té změny to nejde. Jsme v zajetí svých přesvědčení a pořád vlastně jedeme ty staré modely. A pokud jsme plni zloby, tak skrze tu zlobu necítíme ani lásku, ani štěstí. Ta zloba nás někdy může otrávit. Jako kdybyste si představili, že máte báječné jídlo a pokud se nám něco nelíbí, jsme vzteklí, někoho nenávidíme, tak tam kapeme cyankáli. A otravujeme sami sebe, otrávíme všechno, celý svůj život.
A já jsem nikdy vlastně nevěděla (jako děcko), jak to udělat. Oni mi všichni říkali, že mám odpustit a že mám pozitivně myslet. No, ale jak to udělat, když člověk je plný zloby? Děti často, aby přežily situaci, se odpojují od svých pocitů. A to jsem měla já. A i když jsem s Metodou RUŠ už 7 let, tak nyní na kurzu jsem se dotkla nějakého svého hlubokého žalu, ke kterému jsem nikdy nemohla. A když se člověk dotkne sám sebe, tak najednou všechno přestane existovat a najednou tam je ten pocit „já vím“, já vlastně všechno mám, co potřebuju, já jsem vlastně šťastná, já sem patřím. Já jsem spojená se vším a už můžu jenom žít.
Tak vám k tomu životu přeju hodně štěstí. Abyste našli sami sebe, abyste našli odvahu udělat to pro sebe. A když to uděláte pro sebe, tak to uděláte pro všechny, pro svoje děti, pro svoje blízké, pro celou planetu.“
Náročný vztah s mámou se Bětce po kurzech Metody RUŠ změnil „Můj vztah s mamkou nebyl nikdy ideální, v dětství mě mlátila, ponižovala, ubližovala mi… to vše mě ovlivnilo a já se celé roky cítila jako oběť, často jsem brečela a litovala se. Mamku jsem respektovala, protože mě porodila, ale nemilovala jsem ji. V různých knihách jsem četla, že by člověk měl odpustit, tak jsem tak učinila, tedy myslela jsem si to, že jsem ji vnitřně odpustila. Když jsem ale poznala metodu RUŠ a začala čistit bloky v sobě, tak teprve potom jsem přišla na to, co je to vlastně z hloubi srdce odpustit a přišlo opravdové vnitřní odpuštění. Teď svoji mamku miluji a užívám si s ní každou volnou chvilku a vím, že ona to teď cítí také tak. Jsem za to moc vděčná a za další krásné vztahy také, které se mi pomocí RUŠky srovnaly, nebo přišly nové úžasné.“
Na objetí s rodiči není nikdy pozdě, Michalovi se to povedlo již na prvním základním kurzu Metody RUŠ: „Po príchode domov som ako prvé navštívil rodičov. Konečne som nemal blok objať a pobozkať mamu. Taktiež otca. Ten opätoval hneď otázkou "čo si vyviedol?" :-D . Situáciu som si vychutnal, keď na druhý deň som vyšiel s pravdou von a povedal, kde som vlastne bol. Vtedy sa mama priznala, že nemohla dlho zaspať a budila otca s otázkou "čo začal piť? veď nemohol, bol na aute" ... začal s drogami?" :-D ... no smiali sme sa na tom všetci.
Príchod domov k rodine bol super, mal som ešte deň pred tým doslova paniku prísť domov. Veľmi mi pomohla Lili (asistent), týmto jej chcem zo srdca poďakovať. ;-) S manželkou sme začali mať úplne iný, krajší vzťah, napriek tomu, že som ju ešte "neriešil", so synom super, ale najhoršie je s 18 ročnou dcérkou - ani na ňu prehovoriť, nedajbože sa dotknúť, ... . Ani tú som ešte "neriešil", ale zámer je do R2 v apríli zmena k ukážkovému vzťahu otec-dcérka.“
Bára po základním kurzu Metody RUŠ napsala: „Vztah s matkou se mi posunul do roviny lehkosti, takže i když je stále stejná, šílená černá ovce naší rodiny, nezlobím se na ni, dokonce jsem u ní po velmi dlouhé době byla na oběd, na kávu a na štrůdl :-). I za to děkuji! Já vím, že je to vždy o našem vlastním přístupu, o odvedené práci každého z nás, ale vy jste mi poskytli fantastický, logický, čistý nástroj, jak na to. Zároveň, je velmi hezké si uvědomovat u každého z nás to malé dítě, které se chová a reaguje podle toho, co „nakoupil“ do šestnácti a že to se mnou nesouvisí. To je osvobozující.“
Další zkušenosti s Metodou RUŠ můžete sledovat na videích tady.
