Iva Strousková

MOC DĚKUJI. Za všechno. Nebo za hodně. Máloco mě v mém životě ovlivnilo tolik, jako RUŠ.

První dva týdny po kurzu jsou vždycky super. A to super se každým kurzem zkvalitní. Po R3 jsem zažívala dokonalý stav klidu a štěstí. Už jsem se z toho dostala. Nejsem si zatím schopná ten „pokurzový“ stav udržet stále, ale to neznamená, že se nemám skvěle. Mám. Vlastně mě teď napadá, že v současnosti jsem trvale v „pokurzovém“ stavu po R1 – R2, s občasnými výlety do „pokurzové“ R3.

Po R3 se cítím silnější, ba přímo silná. Velký posun vnímám ve schopnosti si nebrat věci osobně. Líbí se mi, že RUŠ účinkuje systematicky. Bez ohledu na to, jak moc jsem či nejsem otevřený nebo tzv. „duchovní“ člověk. Jsem typ, který vše analyzuje, promýšlí, sleduje, jak a jestli věci fungují, jak myšlenky tečou, objevují se, ovlivňují jedna druhou, moje jednání, jednání ostatních… hodně věci zpochybňuji a hledám si důkazy. I přes mé zkoumání, prověřování a pochyby RUŠ ve mně stále pracuje. A mění mě. Asi bych si to všechno mohla ulehčit, když bych tolik nevymýšlela. Ale ten program jsem zatím nenašla. Došlo mi, že to nevadí. Tak to bude trvat trošku déle, ale dojdu tam. Důkazy o tom mohu vnímat každý den.  Po R3 vnímám v sobě zatím největší a nejhlubší změnu ve vnímání sebe sama.

Moc se těším na víkend s dětmi (historicky první víkendový kurz pro rodiče s dětmi, pozn. redakce) . Je to téma, které mě hodně oslovuje. Zraje ve mně přesvědčení, že bych mohla být dobrý terapeut a propojení s dětmi (ačkoli netuším jaké) mě přitahuje a baví.

Iva Strousková

po R3

Iva.Strouskova@seznam.cz