Dáša Papřoková
Být terapeutkou pro mě měsíc po T– dvojce znamená být k sobě
naprosto upřímná. Vše, co dělám, co říkám a co si myslím, je v
souladu. Pokud tomu tak někdy není, což se mi párkrát stalo,
jednoduše najdu proč, dohledám v dětství a vyčistím, samozřejmě zkontroluji. Tím, jak čistím, lépe
vnímám, co všechno se mi otvírá, jaké mám možnosti a příležitosti.
Je to nekonečná cesta ke svobodě, i když svobodná se cítím pořád.
Už se ničeho nebojím, protože vím, že vše, co přijde, zvládnu a
zároveň na nic nečekám. Když pracuji, pracuji, když plánuji,
plánuji, když odpočívám, odpočívám, užívám si každé chvilky se
svou rodinou a na druhé straně, když chci být sama, jsem sama a
vnímám krásnou májovou přírodu. (Teď zrovna sedím venku před
domem, prší a ptáci hopsají po vykosené zahradě.) Během dvou let s RUŠkou se od
základů změnil můj život. A to chci předávat i svým klientům –
podpořit je v jejich vlastní cestě ke spokojenosti. Podle mého
názoru jsou dvě věci, které brání lidem ve štestí – nedokážou si
přiznat, že šťastní nejsou a pokud si to někteří přiznají,
nedokážou s tím nic udělat. Jestliže člověk pochopí tyto dvě věci,
přichází RUŠka jako absolutně nejefektivnější a nejrychlejší
způsob řešení. K tomu není co dodat.
Dáša Papřoková
po T2
dagmar.paprokova@giff.cz