Dáša Papřoková

Užívám si všeho kolem sebe naplno a zároveň s láskou vzpomínám na minulost a těším se na budoucnost. To se teď dobře vzpomíná, když je vše vyčištěno, nejsou žádné strachy a výčitky a viny a kdoví co ještě. Je mi moc dobře, vzpomínám často na Chytrov, občas čistím, ale zatím velmi málo, protože nebylo třeba. Jen pozoruji, jak stejné situace řeším, nebo spíš neřeším, úplně jinak. Představte si, že se mi narovnala po T1 hlava. Předtím jsem ji klopila doprava a někdy taky zakláněla (nevěděla jsem to, upozornil mě na to kolega z práce, že prý mě podle toho identifikuje na ulici). Teď už vždycky, když něco z toho udělám, uvědomím si to a automaticky napravím. Kromě toho vnímám, že že se to stává čím dál méně. Je to symbolicky pro mě velká změna, jdu životem zpříma. Vyčistila jsem si víru (ráda jsem si jen tak lítala v oblacích a ten pád dolů byl většinou strmý ) a asi taky rovnováha mezi ženskou a mužskou energií je v pořádku. Cítím to i v józe při některých cvicích. 

Dáša Papřoková

po T1