Dagar Martinková

Na seminář jsem jela s tím, že chci být ještě šťastnější, než jsem byla a stalo se. Cesta ze semináře byla moc srandovní, za ten týden mi totiž zavřeli silnici, kterou jsem se potřebovala dostat domů a jaksi zapomněli vyznačit objížďku, takže když jsem dorazila k zákazu vjezdu, dostala jsem záchvat smíchu a začala rozdělávat mapu, abych se mohla někam přemístit. V tom ale vedle mě zastavilo auto, vykoukla milá paní a s manželem mi nabídli, že mám jet za nimi a že mě vyvedou až do Telče. Bylo to tak milé a já byla moc šťastná, děkovala jsem vesmíru, že mi tak skvěle pomohl. Pak už to frčelo jak po másle. Doma proběhlo všechno v pohodě, akorát můj táta si neodpustil svoji tradiční poznámku - hlavně aby ti to k něčemu bylo - takže hned po přivítání jsem si to šla vyčistit, protože to ještě trošičku bodlo. Ale vlastně všechno to čištění dobíhalo, tak se začalo všechno projasňovat a vylepšovat tak nějak samo. Dneska už mi stačí jen čištění se zkrácenou děkovačkou. Teď mám ještě v plánu, že si znovu projedu rodiče, jejich vztah a sestru, kdyby náhodou ještě něco vylezlo z těch hodně spodních vrstev. Jinak testíky si dělám, protože jsou skvělé a člověk si to aspoň pořád oživuje. Taky si začínám plánovat nějaké RUŠ setkání, čištění s průvodcem je přeci jenom lepší a potřebuji si oživit událost příčinnou ve vztahu, tam mi to ještě není moc jasné a trošku tápu, ale s pomocí skript a taháku jsem to zvládla. Jelikož je tato metoda skvělá, rozhodla jsem se, že budu pokračovat a začínám šetřit na dvojku, na kterou se už teď moc těším. Jsem šťastná, že jsem vaše a žiju ideálně šťastný život.