Bára Kuchařová

Jednu, pro mne dost zásadní, změnu jsem u sebe navnímala a to, že mi zmizel ten celoživotní podprahový hluboký smutek. Všimla jsem si toho tři dny nazpátek, při řízení auta, že to tam naráz není... a za to děkuji! Věděla jsem, pro co si na kurz jedu a to jsem si taky odvezla, ale je toho mnohem více! A to jsem si jistá, že jsou věci, které se projeví až v čase! Otce už nemám, ale vztah s matkou se mi posunul do roviny lehkosti, takže i když je stále stejná, šílená černá ovce naší rodiny, nezlobím se na ni, dokonce jsem u ní po velmi dlouhé době byla na oběd, na kávu a na štrůdl :-). I za to děkuji! Já vím, že je to vždy o našem vlastním přístupu, o odvedené práci každého z nás, ale vy jste mi poskytli fantastický, logický, čistý nástroj, jak na to. Zároveň, je velmi hezké si uvědomovat u každého z nás to malé dítě, které se chová a reaguje podle toho, co „nakoupil“ do šestnácti a že to se mnou nesouvisí. To je osvobozující. Jsem jedno velké Děkuji a kdybych si nevěděla rady, píšu, volám.